30ti denní minimalistická hra

Začal nový měsíc a já se rozhodla zatočit s věcmi, které u nás doma jednoduše nejsou potřeba. A není ještě pozdě, aby se zapojil kdokoliv další. Stíháte krásně do vánoc.

Taky to máte stejně, když se rozhlídnete kolem dokola vašeho domu/bytu, že je toho všude prostě moc? Nebo kdy jste naposledy použili to či ono? Má to smysl nebo to jen zabírá místo?

U mě vyvolává nervový kolaps obzvlášť pohled do dětského pokoje. A hned potom pohled na jakoukoliv místnost v neděli večer. To když máme za sebou víkend v plné rodinné sestavě, kdy není chuť ani čas průběžně uklízet...

A tak mám v plánu jet podle téhle "challenge". Že budu přesně vědět, kde co je. Že mi úklid zabere méně času, protože děti (a manžel) budou mít méně věcí na bordelaření. A bude víc času na všechno ostatní. A taky chci zjistit, jestli máme doma fakt tolik nepotřebných věcí, bez kterých nám bude líp.

Navíc se blíží ty vánoce a je třeba udělat místo pro rozbalená překvapení. A co se týká toho nejmladšího člena rodiny, který má hrozně rád nová a nová čísla, tam to platí obzvlášť. V jeho případě je opravdu třeba hrací arzenál točit, protože jinak bychom se domů nevešli. A u nás platí fakt, že čím míň toho děcka mají, tím víc si vyhrají. 

Můžete si podle všemožných pouček a pravidel říkat, jestli vám ta nebo ta věc přináší radost do života, jestli má ve vašem životě nějakou hodnotu a bla bla bla. Já se ptám, jestli jsem to max. poslední 3 měsíce použila, jestli do toho ještě někdy zhubnu, případně jestli to dětem slouží i k něčemu jinému, než že s tím fláknou na podlahu. Vyřadím věci duplicitní (pšššt, na čísla to samozřejmě neplatí), jakkoliv rozbité nebo nekompletní.  

Hlavně zapomenout na metodu mojí babičky:

NE - Co když to budu někdy potřebovat?

NE - Nemám si to nechat pro případ "co kdyby náhodou"?

Jak začnete pochybovat, je to v háji. Vzít, vyhodit/prodat/darovat. Jako chvíli to bude "bolet", ale pak se dostaví úleva. 

Věci, které půjdou na prodej nebo budete darovat, musí do konce výzvy zmizet. Co se nepovede prodat, věnujte. 

Můžete zapojit i rodinu. Ale mě se osvědčilo, vlítnout na to sama a neptat se. Obzvlášť s dětmi bych se domlouvala celých třicet dní a nikam by to nevedlo. Nezlikviduji bych nic z jejich oblíbených věcí a na druhou stranu oni určitě nepoznají, že něco chybí. Slibuji.

Takže samotná hra: 30ti denní minimalistická hra vás zbaví zbytečností, které nepotřebujete vy ani vaše rodina. Mělo by jít pryč vše, co jste více než 3 měsíce nepoužili (vyjma sezónních věcí, samozřejmě. Nebudeme v listopadu vyhazovat vánoční ozdoby nebo žabky). Likvidujte cokoliv, co překáží. Oblečení, hračky, papíry, nábytek, kuchyňské náčiní...

Beru to jako dobrý začátek, jak dělat věci jinak a bez přeplněných skříní a šuplíků.

Hra funguje jednoduše. Začátek poměrně jednoduchý je, ale nejsem si úplně jistá, že to dám do konce, protože to finální číslo mi přijde jako sci-fi.

Takže: 1. den se zbavíte jedné věci, 2. den se zbavíte dvou věcí, 3. den se zbavíte tří věcí...... A dál a dál a dál.
Bum a 465 věcí je z domu fuč. Jedeme až do dne s číslem 30.

A ten konec si zatím fakt nedovedu představit. Ale kdo ví?

Aktuálně hlásím sedm dní za mnou, 28 věcí dnes zlikvidováno.

V popelnici ochozené botky, značně unavené kreslicí a modelovací potřeby (zatím jsem hrdina a olejové barvy vyhazuji jako jeden kus, dělat to za dva týdny, už bych ty tuby počítala každou zvlášť), hřeben, úplně nemožné silikonové tkaničky, rádoby hlavolam z fastfoodu, zničený drak, rozcupovaná pěnová abeceda, zapomenutý tác od jídelní židličky, kterou už nemáme, polštářek s číslem od babičky, i když pořád opakuji, že plyšové věci Mišák ne-e a nekompletní hra. Nakonec čtivo, které odkládám do společných prostor baráku, jak je u nás zvykem a "házím do placu".

Zatím to jde, uvidíme, co přinese (teda spíš odnese) další týden.