Moje babi slavila narozeniny. Jako malá je neměla ráda a netěšila se na ně, protože mít narozeniny = poslední den letních prázdnin. Rozhodla jsem se pro ni upéct dort. V naší nové troubě.
Spřádala jsem plány, jak si předem cvičně něco upeču, aby se mi pak nestál nějaký malér. Jenže čas nebyl, protože jsme celý týden předělávali kuchyň, takže jsem s dortem jela na ostro. A to ještě s úplně novým receptem. No co čert nechtěl, když o něco jde, musí se to podělat. Dort se mi uprostřed nedopekl a to dám ruku do ohně za to, že špejli jsem vytáhla čistou :(
Propadla jsem panice. Vyhodit... Znovu jít nakoupit... Udělat korpus nový...
A v tom můj zklidunikdynevycházející manžel - do toho vykroj díru, bude to originální. Načež se přidal i Matýsek, že velký donut bude hrozně fajn a babi bude určitě nadšená. Popravdě si mi do toho vůbec nechtělo a vůbec se mi ten nápad nelíbil, ale představa dalšího pečení... Donut byl tedy na světě a já přemýšlela, jak to zdobením vylepšit, když v tom opět zaúřadoval Matýsek. On ozdobí dort sám, úplně sám. Při představě zpackaného donut-dortu, který ozdobí pětileté dítě, se mi už chtělo brečet. Vážně tohle mám prezentovat před babi a dalšími rodinnými příslušníky??? Nakonec jsem Františkem vesele povzbuzována souhlasila, dort jsem aspoň pomazala a přenechala práci na Matýskovi.
Opravdu se moc snažil a hrozně ho to bavilo. I já se nakonec uklidnila, protože mi bylo jasné, že dort ozdobený milovaným pravnoučkem udělá naší babi větší radost, než krásně nezdobený dort kýmkoliv jiným.
Jen mě pořád neopouštěl pocit, že to se mnou jde z kopce, protože už jsem nějaký ten dort napekla a vždy byla tak nějak spokojená, ale tentokrát mi to fakt nevyšlo. Dort ve tvaru mašinky Tomáše, dort ve tvaru formule a plno dalších zdobených a marcipánových dortů a já nakonec neupeču blbé kolo s krémem.... Dort byl korunován svíčkama - v počtu 4.
Ne, mojí babi opravdu nebylo tak málo, ale Matýsek opět rozhodl, opět s podporou tatínka (nemám já ty děti ve skutečnosti dvě??????), že čtyři svíčky jsou akorát (Matýsek) a že čtyři svíčky jsou symetrické (František). A ano, babi byla moc nadšená (no jasně že se podivila nad svíčkama) a dort chutnal všem, i došlo na přidání. Já rozhodně půjdu to tohoto dortíku znova a tentokrát ho dopeču. Protože byl opravdu výborný, korpus i krém.
Recept TADY. Jen jsem samozřejmě suroviny nakupovala na poslední chvíli, takže jsem zcela očekávaně nesehnala nesolené pistácie. Nahradila jsem je lístkovými oříšky a bylo to fakt jedlé :)
Babi nás pozvala na oběd, vybrali jsme výbornou steakovou restauraci, mrkněte SEM. A nakonec to byl super den, i s donutovým dortem :)
Druhého pokusu s troubou se ujal Fr, měl to podstatně jednodušší, na kuřeti se nedá nic pokazit, takže nedělní oběd byl za 1.
Jak už jsem psala, předělávali jsme kuchyň a ještě nějaký další nábytek, tak se montovalo, Matýsek se všude pletl a hrozně chtěl pomáhat. Jak vidí nářadí, nedá se zastavit. A protože má odvážného tatínka, bylo mu zapůjčeno nářadí a byl klid.
Seděl na bobku a tvořil a tvořil. Tady jeden z jeho výtvorů. Přežil ve zdraví, prstů na rukou má pořád deset.
Taky jsme byli doprovodit Fr, když si stěhoval věci z autíčka, protože na něj už jinde čekalo jiné. Matýsek zas vydatně asistoval, čistil, klepal koberečky, vyléval vodu.
Pořád mě dokáže udivovat, co ho dokáže bavit a zabavit. Kam se hrabou hračky...
A nakonec se nám zbláznila Matýskovo babička - moje máma. Sběratelka receptů přinesla domů na papírku dvoje nové pracny - ano opravdu - vánoční cukroví. A protože nikdy neponechává nic náhodě a připraveným štěstí přeje (že donute?????), rozhodla se oba recepty udělat. A když už s kamarádkou ty recepty řešily, dostaly se až k pečícím plechům na rohlíčky. Dva plechy jí byly ihned zapůjčeny, no tak když už to měla doma a pekla ty pracny, přidělala i rohlíčky. Takže máme doma na začátku září tři druhy vánočního cukroví a já si lebedím. Co může být lepšího, než kafíčko a vanilkové rohlíčky??? Ony už se ty vánoce vlastně blíží. Podle počasí je už definitivně léto pryč, já už pomalu začínám přemýšlet, koho čím letos obdaruju.
Spřádala jsem plány, jak si předem cvičně něco upeču, aby se mi pak nestál nějaký malér. Jenže čas nebyl, protože jsme celý týden předělávali kuchyň, takže jsem s dortem jela na ostro. A to ještě s úplně novým receptem. No co čert nechtěl, když o něco jde, musí se to podělat. Dort se mi uprostřed nedopekl a to dám ruku do ohně za to, že špejli jsem vytáhla čistou :(
Propadla jsem panice. Vyhodit... Znovu jít nakoupit... Udělat korpus nový...
A v tom můj zklidunikdynevycházející manžel - do toho vykroj díru, bude to originální. Načež se přidal i Matýsek, že velký donut bude hrozně fajn a babi bude určitě nadšená. Popravdě si mi do toho vůbec nechtělo a vůbec se mi ten nápad nelíbil, ale představa dalšího pečení... Donut byl tedy na světě a já přemýšlela, jak to zdobením vylepšit, když v tom opět zaúřadoval Matýsek. On ozdobí dort sám, úplně sám. Při představě zpackaného donut-dortu, který ozdobí pětileté dítě, se mi už chtělo brečet. Vážně tohle mám prezentovat před babi a dalšími rodinnými příslušníky??? Nakonec jsem Františkem vesele povzbuzována souhlasila, dort jsem aspoň pomazala a přenechala práci na Matýskovi.
Ne, mojí babi opravdu nebylo tak málo, ale Matýsek opět rozhodl, opět s podporou tatínka (nemám já ty děti ve skutečnosti dvě??????), že čtyři svíčky jsou akorát (Matýsek) a že čtyři svíčky jsou symetrické (František). A ano, babi byla moc nadšená (no jasně že se podivila nad svíčkama) a dort chutnal všem, i došlo na přidání. Já rozhodně půjdu to tohoto dortíku znova a tentokrát ho dopeču. Protože byl opravdu výborný, korpus i krém.
Babi nás pozvala na oběd, vybrali jsme výbornou steakovou restauraci, mrkněte SEM. A nakonec to byl super den, i s donutovým dortem :)
A nakonec se nám zbláznila Matýskovo babička - moje máma. Sběratelka receptů přinesla domů na papírku dvoje nové pracny - ano opravdu - vánoční cukroví. A protože nikdy neponechává nic náhodě a připraveným štěstí přeje (že donute?????), rozhodla se oba recepty udělat. A když už s kamarádkou ty recepty řešily, dostaly se až k pečícím plechům na rohlíčky. Dva plechy jí byly ihned zapůjčeny, no tak když už to měla doma a pekla ty pracny, přidělala i rohlíčky. Takže máme doma na začátku září tři druhy vánočního cukroví a já si lebedím. Co může být lepšího, než kafíčko a vanilkové rohlíčky??? Ony už se ty vánoce vlastně blíží. Podle počasí je už definitivně léto pryč, já už pomalu začínám přemýšlet, koho čím letos obdaruju.
Komentáře
Okomentovat