Hledač pokladů

Na nějakou dobu jsme měli barevnou rýži schovanou a nedávno na mě vybafla. A tak jsme zkusili trochu obměnit naše klasické skládačky.
Poslední zbytky rýže jsem nasypala do bedny a zahrabala písmenka z dřevěné skládačky.

První dojmy byly rozpačité. Moje pedantské dítě nejdřív nechápalo, proč má oblíbenou abecedu poházenou v bedně s rýží. Ale postupně tomu přišel na chuť. Prohraboval, lovil a skládal.

Mišpulín si cvičil motoriku i vlastním způsobem, to když zaujal opačný "postoj" a rýži vsypával do chlívečků pro písmenka.

 

Byl to prostě úspěšný lov, takže nakonec jsme k písmenkům přidali i čísla a všechny je na dno bedny zajezdilo autíčko. S barevnou rýží si hrával už Matýsek, jako větší měl několik krabic s různými barvami a v každé nějaký "svět". Mišák už si s ní také vyhrál několikrát. A já na ní nedám dopustit.

Na konci jsem nastoupila já a vysavač, protože se vždycky řídím heslem: "Co je mimo krabici, patří do vysavače." Rychlý úklid je fajn.



A ještě jeden skládačkový tip, dřevěná čísla z Ikea. Koupila jsem je už před pár měsíci, protože kupuju všechno, co je čísla, písmena nebo tvary. Donedávna si je Mišák řadil na stole, ale nedávno překvapil, a začal je dávat do rámečku. Jen tak, dám od sebe. A tak jsme jim po pár dnech dali barevné voskovkové kabátky. Tím se hra pro Mišáka stala zase zajímavější, protože k číslům si říká i barvy. Doporučuju všema deseti. Ozkoušeno, prověřeno, schváleno panem M.

Počtář...
Anglicky umí, česky trénuje. Do dvanácti už teď super, do dvacítky mu ta artikulace ještě dává zabrat :-)