Tenhle projekt měl dvě úskalí. První bylo nekonečné čekání, než dorazí vše potřebné a druhé, když jsem musela tisíckrát odhánět obě děti od hotového "výrobku", protože to prostě muselo pořádně uschnout.
Matýsek se vždycky raduje ze všeho, co doma vytváříme a Mišák začal být radostný okamžitě, jak zjistil, že ta nová věc doma se točí. A proto jsem se do toho vlastně pustila. Protože Mišák miluje všechno točivé a barevné a protože s tím mám plno plánů, které si užije i Matýsek.
Když jsem tohle kolo viděla na internetu, okamžitě jsem po něm zatoužila. A to tak moc, že jsem sjela snad všechny "dřevěné weby" od Austrálie po Rakousko. A nic. Než mě napadlo se uklidnit a pořádně si pročíst původní článek. A on z toho vylezl otočný servírovací podnos z Ikey za pár kaček. Ten byl doma rychle. Jenže jsem k tomu chtěla i báječné dřevěné figurky, po kterých jsem na ebay pokukovala už nějakou dobu a nevěděla, jak s nima naložit. A teď to bylo najednou všechno jasné.
Rozhodla jsem se počkat, až to bude kompletní a pustit se do natírání všeho najednou. Takže jsem běhala do schránky a netrpělivě trhala balíčky z ciziny, který že to bude ten pravý.
Mišák se zatím s podnosem seznamoval, skládal si na něj plyšové míčky a točil.
A nakonec jsem se dočkala a tradááááá....
Natírací koncert mohl začít. Kolo jsem rozdělila na osm částí a postupně natírala, včetně figurek a jejich "domečků". Barvy jsem použila akrylové a barvičky ze stavebnic Revell. A "revellky" hodnotím jako nejlepší.
První večer byl tříbarevný a moje nadšení neznalo mezí. Stejně tak juchal ráno Matýsek - ty figurky prostě zbožňuje. A Mišák, když si zatočil a zjistil, že se na tom tácu něco děje, byl o poznání víc nadšený, než když tam ty barvy nebyly. A už tenkrát začalo schovávání dřevěných pokladů do výšky a odhánění dětí.
Podnos se pomalu plnil, figurky přibývaly, vypomáhal i Fr. A já se vždycky večer nadopovala "pochvalnými koblihami" a kafíčkem. Mimochodem, tohle je ta nejlepší kombinace: koblihy z Lidlu, Tassimo au lait a nejúžasnější hrneček z FlyingTiger.
Po zaschnutí si všechny součástky vysloužily ještě postřik lesklým lakem. Ten tomu dodal tu poslední sladkou tečku. Pak už jsem se těšila i já strašně moc.
Začínáme tedy postupně s barvičkami. To, že z toho věci po zatočení padají, moc baví i Matýska, takže mladšímu bráchovi hezky asistuje a pomáhá. A na správné uspořádání barev je opravdu pedant. A já mám dojem, že prcka to se starším bráchou vždycky baví víc, než s maminkou.
Zatím máme k figurkám ještě chlupaté kuličky a barevné gumičky. Ale už se pracuje na rozličných tvarech.
A to rozhodně není konec, protože s tím budeme dělat ještě spoustu věcí. Takže STAY TUNED. Víc videí na mém instagramu.
A nejlepší je, že když prcka už nebaví vzdělávání, prostě si na to sedne a točí se :-)
Matýsek se vždycky raduje ze všeho, co doma vytváříme a Mišák začal být radostný okamžitě, jak zjistil, že ta nová věc doma se točí. A proto jsem se do toho vlastně pustila. Protože Mišák miluje všechno točivé a barevné a protože s tím mám plno plánů, které si užije i Matýsek.
Když jsem tohle kolo viděla na internetu, okamžitě jsem po něm zatoužila. A to tak moc, že jsem sjela snad všechny "dřevěné weby" od Austrálie po Rakousko. A nic. Než mě napadlo se uklidnit a pořádně si pročíst původní článek. A on z toho vylezl otočný servírovací podnos z Ikey za pár kaček. Ten byl doma rychle. Jenže jsem k tomu chtěla i báječné dřevěné figurky, po kterých jsem na ebay pokukovala už nějakou dobu a nevěděla, jak s nima naložit. A teď to bylo najednou všechno jasné.
Rozhodla jsem se počkat, až to bude kompletní a pustit se do natírání všeho najednou. Takže jsem běhala do schránky a netrpělivě trhala balíčky z ciziny, který že to bude ten pravý.
Mišák se zatím s podnosem seznamoval, skládal si na něj plyšové míčky a točil.
A nakonec jsem se dočkala a tradááááá....
A nejlepší je, že když prcka už nebaví vzdělávání, prostě si na to sedne a točí se :-)
Komentáře
Okomentovat