Matýsek a já

Jak jsem slíbila, tak se stalo.
Matýskův nákupní den se nám tedy protáhl na celý víkend, protože jsme měli nějak rozlítáno, ale bylo to fajn a super.

Protože v pátek dorazily nové postýlky pro oba kluky, vydali jsme se je trochu vytunit.
Matýsek miluje polštářky, takže v Mobelixu si vybral rovnou dva. A v Tescu povlečení, pro sebe i pro bráchu.
Jsem ráda, že v posteli mu zbylo i místo pro hafíka Jonáše, mého kámoše z dětství, který letos slaví třicáté narozeniny.

Z nákupu oblečení druhý den už tak nadšený nebyl, snažil se u toho i ksichtit, ale věděl, že mi to slíbil, tak to zvládl. Nebo možná ani nešlo až tak o ten slib, jako o to, že po oblečení měl slíbené hračkářství.
Ale po pár dnech ranních cest do školy nakonec uznal, že nákup bundy byl super, protože je mu teplíčko. A já si pořád libuju, jak moc mu to sluší.
Takže se nakonec konaly i ty hračky, jak jinak, neomylně zamířil k regálu s legem. V sobotu večer se tak skládalo o sto šest.
A v neděli už jsme jen dorazili to, co bylo slíbeno. On své oblíbené bílé kakao, já irish cream kapučíno a vyzvednutí dalšího plyšáka v Bille.
A trocha té jízdy s brašulí na konec.
Si tak říkám, škoda, že nemám víc dětí. Tyhle utrácivé dny s oběma mě sakra bavily!!!



Komentáře