Minulý týden slavil Mišutek svátek. A Matýsek byl klasicky smutný, že on neslaví nic.
A tak jsem se rozhodla, že tenhle týden budu slavit s každým svým chlapem zvlášť. Jen tak, pro radost. A ač už teď nejsem takový nákupčí jako dřív, jednou za čas si prostě musíme dopřát trochu té materiální radosti a tím správným týdnem jsem určila právě tenhle :-) Dárky pro všechny!!!!
S manželem to bude sice taky oslava svátku, ale on ho běžně nevyžaduje slavit (i když já se nikdy nedám odbýt), takže mám objednaný dort a protože už nějakou dobu mluví o novém tabletu, tentokrát vytáhnu šrajtofli já. On si jako vždy přeje další nové pracovní fusekle, tak snad ho svým plánem nezarmoutím.
U dětí je to tak trochu šalamounský plán, tomu mladšímu to bylo zatím tedy šumafuk, ale u toho staršího se budu snažit zakamuflovat to, že mu potřebuju nakoupit nové oblečení a on si opravdu nerad něco zkouší a já to zas nerada kupuju bez něj, protože je malej a hubenej a prostě mám klid, když vím, že mu to padne ještě předtím, než to zaplatím.
Dneska měl tedy svůj den Mišutek.
Hlavní plán byl sehnat podzimní boty. Protože se stále necítím sednout si za volant, vyrazili jsme busem do nejbližšího nákupáku. Moje touha byla sehnat Geoxy, protože ty botky mám ráda, obouvá je i Matýsek. A povedlo se, sedly, padly, Mišut už je z nohy nesundal.
Přidali jsme i zateplené gaťky a mikču.
Víc už jsem mimčo nákupy nezatěžovala. Nechala ho prošlápnout nové botky napříč všemi patry obchoďáku, prošli jsme si hračkářství, kde mě "ukecal" na novou motorku a nakonec jsme posvačili, každý půlku dortu, já kapučíno, on čaj.
Cestou domů pak střídal jízdu na motorce s houpáním na venkovních "konících" a domů dorazil v celkem rozjařené náladě.
Nakonec ho zdolal oběd a opět jsme vyrazili ven, on se pěkně prospal, já prošla (zima byla pořádná) a vyzvedli jsme Matýska ze školy.
Jak jsme dorazili domů, už na mě zvonil pan dopravce s balíčkem. Dnes jsme měli botový den, mně a Mišutovi dorazily sněhule. Zima už může klidně začít, my jsme připraveni.
Odpoledne jsme odvedli Matýska na první hodinu tenisu a ještě se pořádně prošli venku. Nechápu, kde se v tom malém človíčkovi bere tolik energie.
Motorka měla úspěch, to je hlavní. Doma jsem pak myla kolečka, aby se prckoš mohl projet napříč předsíní (chudáci sousedé pod námi). A máme boty a boty a boty.
A víkend musím rozdělit mezi ty zbylé dva chlapy.
S manželem to bude sice taky oslava svátku, ale on ho běžně nevyžaduje slavit (i když já se nikdy nedám odbýt), takže mám objednaný dort a protože už nějakou dobu mluví o novém tabletu, tentokrát vytáhnu šrajtofli já. On si jako vždy přeje další nové pracovní fusekle, tak snad ho svým plánem nezarmoutím.
U dětí je to tak trochu šalamounský plán, tomu mladšímu to bylo zatím tedy šumafuk, ale u toho staršího se budu snažit zakamuflovat to, že mu potřebuju nakoupit nové oblečení a on si opravdu nerad něco zkouší a já to zas nerada kupuju bez něj, protože je malej a hubenej a prostě mám klid, když vím, že mu to padne ještě předtím, než to zaplatím.
Dneska měl tedy svůj den Mišutek.
A víkend musím rozdělit mezi ty zbylé dva chlapy.
Komentáře
Okomentovat