Myslím, že to byl rok 2012, kdy se doma od malého špunta ozývalo "já nechci na pouť". Zkusili jsme, byl pláč kvůli kraválu, nikam a nic nechtěl. Byl ochotný si nechat koupit balonek.
Myslím, že to byl rok 2013, kdy se doma od trochu většího špunta ozývalo "já nechci na pouť". Zkusili jsme, už se neplakalo, stále nikam a nic nechtěl. Byl ochotný v doprovodu tatínka / babičky absolvovat labutě (s maminkou ne-e, mamince je na labutích nevolno) a po větším přemlouvání taktéž v doprovodu dospělé osoby i ruské kolo.
A je rok 2014 a máme za sebou první letošní pouť - takovou vesnickou, jakožto test, jestli má smysl jezdit na matějskou. Nemá :) Pětiletý klacek si stále stěžuje na hluk a celý výlet absolvujeme s konečným skóre 2x labutě.
Ruské kolo tentokrát odmítá, houpačky - leda že bych ho houpala strááášně pomalu, ale po předchozích zkušenostech vím, že by hned slezl. A ostatní atrakce lze rozdělit na ty, na které dítě vzít nelze a na ty, které odmítá Matýsek, protože na ně nepustí dospělého. Nesčetněkrát jsem z okolí slyšela "jak já ti to závidím, my tam vždycky necháme tolik peněz, naše děti neví, na co dřív, na všechno chtějí 10x".
Ano, opravdu ušetříme, tentokrát kromě těch labutí, jsme pojedli, koupili balonek, dřevěný prak a bublifuk na baterky. Každý rok doufám, že se to změní a já se se synem na pouti pořádně vyřádím, ale zatím marně.
Myslím, že to byl rok 2013, kdy se doma od trochu většího špunta ozývalo "já nechci na pouť". Zkusili jsme, už se neplakalo, stále nikam a nic nechtěl. Byl ochotný v doprovodu tatínka / babičky absolvovat labutě (s maminkou ne-e, mamince je na labutích nevolno) a po větším přemlouvání taktéž v doprovodu dospělé osoby i ruské kolo.
A je rok 2014 a máme za sebou první letošní pouť - takovou vesnickou, jakožto test, jestli má smysl jezdit na matějskou. Nemá :) Pětiletý klacek si stále stěžuje na hluk a celý výlet absolvujeme s konečným skóre 2x labutě.
Ruské kolo tentokrát odmítá, houpačky - leda že bych ho houpala strááášně pomalu, ale po předchozích zkušenostech vím, že by hned slezl. A ostatní atrakce lze rozdělit na ty, na které dítě vzít nelze a na ty, které odmítá Matýsek, protože na ně nepustí dospělého. Nesčetněkrát jsem z okolí slyšela "jak já ti to závidím, my tam vždycky necháme tolik peněz, naše děti neví, na co dřív, na všechno chtějí 10x".
Ano, opravdu ušetříme, tentokrát kromě těch labutí, jsme pojedli, koupili balonek, dřevěný prak a bublifuk na baterky. Každý rok doufám, že se to změní a já se se synem na pouti pořádně vyřádím, ale zatím marně.
To mnohem větší nadšení vyvolala u Matýska páteční návštěva H&M. Jak už jsem psala dříve, do těsného závěsu za Super Maria se dostaly Angry Birds a regály napěchované tímto zbožím vyvolaly jiskření v dětských očičkách. Bylo toho opravdu dost, co si chtěl Matýsek odnést domů. A tak jako odměnu po návštěvě zubaře, jsem se nechala ukecat na dva "ptačí" kousky. Vyhrály boty - to by tedy byla ve finále i moje volba, i já jsem si je zamilovala a lahvička na pití.
Odpoledne jsme pak měli tvořivou a ze sušenkového těsta jsme vyrobili knoflíky. Musim zmínit dva pomocníky, které jsem objevila díky březnovému Brandnooz boxu. Naprosto luxusní marmeládu višně s marcipánem - krásně kyselou a ten marcipán tomu dodal opravdu neskutečnou chuť a citronový cukr - doteď jsem si ho v krámu nevšimla, ale už mám doma dalších 5 pytlíčků. Sušenkám dodal fakt super chuť. Protože se okamžitě všechny snědly, druhý den jsem je dělala znovu, tentokrát s přidáním citronu a ta chuť už nebyla taková.
Komentáře
Okomentovat