Vánoční tvoření

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 Já jsem si na vánoční výzdobu nikdy nepotrpěla. Ani mě to moc nebaví. Adventní věnec ano, malý stromeček ano, pár ozdob na záclonu a hotovo. Pak už se jen těším na zdobení stromečku.
Letos jsem se ale pustila do tvoření s Matýskem. Protože jsem našla krásné fuseklové sněhuláky, které může vyrobit někdo jako já. Někdo, kdo neumí šít, nemá šicí stroj, možná ani jehlu s nití.
A z výsledku jsem nadšená nejen já, ale i Matýsek, který sněhuláky zdobil. A při výrobě se skvěle zabavil i Mišutek.



On totiž nesmírně rád cokoliv míchá a taková halda rýže, to bylo teprve něco. Takže jsem ho nechala, aby se vyřádil podle libosti. Aspoň jsem mohla v klidu vyrábět.

Fusekli rozstříhneme pod patou. Spodní část si schováme na čepici. Horní část otočíme naruby.

Děravý konec u paty pevně svážeme a ponožku zas otočíme zpět aby uzel byl uvnitř.

A pak přichází ta zábavná část, plníme fusekli rýží. Já nakonec sbírala i hromádky ze země, protože mi na poslední v misce už nezbylo dostatek a nechtěl se mi otevírat nový pytlík. A ta rýže byla jako fakt všude, po celém obýváku.

Naplníme podle velikosti sněhuláka, já dělala dva větší a dva menší, jakožto naší rodinu. Fusekli zase pevně svážeme.

Pak převážeme v půlce.

Nakonec srolujeme podle libosti zbývající část fusekle a nasadíme ji jako čepici.

Nic jednoduššího neznám a vypadá to fakt skvěle. Takhle čekala naše rodinka na Matýska, aby si je ozdobil. Protože jsem pořídila obří pytlík barevných knoflíků, zdobili jsme jimi. Šály z chlupatých drátků, ale stejně tak může být i kus látky. Nos jsme udělali také chlupatý a na oči jsme použili zrníčka čočky. Chvíli se u nás ohřejou, ale pak je prý rozdáme babičkám.

A protože knoflíčků máme opravdu hodně a pořídila jsem i báječné dřevěné špachtle, udělali jsme knoflíkové vánoční stromečky, které jsme si pověsili na zeď.



Špachtle jsem tavnou pistolí přidělala k sobě a jako kmen jsem použila karton z krabice od bot. Stromky jsem nabarvila a kmen polepila samolepicím papírem.

Použitý materiál byl stejný jako u sněhuláků, barevné knoflíky a chlupaté barevné drátky.

Matýsek vybíral a aranžoval, já tavila a lepila. Nahoře jsme přidělali poutko, aby šli stromečky pověsit.

A dokud byla pistole ještě horká, napadlo Matýska, abychom udělali pro Mišáka počítací klacíky, protože on čísla opravdu zbožňuje.

Ty špachtle mě opravdu začaly bavit a to jsem je kupovala jen tak, protože jsem je prostě musela mít a vůbec netušila, na co je budu používat. Stejně jako ten pytlíček knoflíčků. Tak strašně se mi líbily ty barvy, ale říkala jsem si, abych nebláznila, předražené, zbytečné. Vydržela jsem jeden den a druhý jsem se pro ně do obchodu vrátila. Ještě že tak!