Blbiny v kuchyni

Jak je známo, Matýsek je od malička nejedlík. Jí jen vybraná jídla, v podstatě čím jednodušší, tím větší úspěch. Nad ničím se nedokáže rozplývat víc, než nad obyčejnými špagetami.
Maso problém, strava vyžadující pořádné kousání nepřijatelná. Občas mám dojem, že jeho osmiměsíční brácha toho sní víc a hlavně rychleji.

A tak jsem začala improvizovat v kuchyni a svačiny, snídaně nebo sváči do školy začala chystat hezké, barevné a na jeho přání.

Mates kupodivu raději ovoce a zeleninu než sladkosti, takže vymýšlení šlo celkem dobře.

Hned první pokus se zadařil a setkal s úspěchem. Konečně jsem vytáhla vykrajovátka a napichovátka z Dedry, které jsem měla doma spíš na ozdobu. Kombinace chleba, šunka, sýr a okurka je Matýskovo TOP.

Tohle mi dalo docela zabrat, protože vykrajovat mrkev není žádný med. A ani to nakonec nebylo dostatečně oceněno, protože žvýkat mrkvičku se Matýskovi nechtělo. Ale zbytek mi prošel.

Tentokrát už bez mrkve :) A s čabajkou, která u mého chlapečka frčí :) Musím uznat, že mě to i začalo bavit. Asi si to někdy naservíruju i sobě.

Chleba s máslem a marmeládou v klasickém provedení Matýsek snídá půl hodiny, rozválený a zatočený chleba ala jednohubky do něj padá podstatně rychleji.

To jsem s chutí posnídala i já! Vafle, marmeláda a ovoce.

A protože vaflí bylo z receptu moc, zbytek jsem rozdrobila a rychlé cake pops byly na světě.

Minimuffíny. Pořád nedokážu pochopit, v čem je to kouzlo, když je to napíchané na špejli :)

Pancake poppers. Samotné na talířku prý nic moc, na párátku máčené v kakaíčku na jedničku!

Poladili jsme i palačinky. S nutelou, banánem a šlehačkou.

A nakonec svačina do školy, tam nějak nemám prostor pro seberealizaci, protože jakýkoliv pokus o změnu byl vždy nemilosrdně potrestán vrácením nesnězeného.

Takže tři kousky tousťáku bez kůrek!!!, nejlépe se sýrem (mazacím) a sýrem (plátkovým) a okurka. Pokusy o něco sladkého na zub také nevyšly, ať jsem dávala, co jsem dávala. Nakonec mi prošly piškoty. Jen polovinu z nich vždy rozdá spolužákům.