Abych si pořád nehrála na super kuchyňačku, i mě se občas něco nepovede. Běžně při tvorbě nových receptů mám hrůzu, že se to nepovede, že rodina nebude mít co jíst nebo že se jim po prvním ochutnání zkřiví obličej. Zatím to nikdy nedopadlo jako naprostá katastrofa, takže v testování nových receptů pokračuji úspěšně dál. Asi největším kamenem úrazů bývá vzhled, který se sem tam liší od originálních receptů. Nebo ty fotky jen neumím správně "vyfotošopovat"? :)
Mezi moje poslední nepříliš luxusní kousky patřily sušenky "esíčka". Byla jsem naprosto ohromená nápadem udělat si svoje vlastní, protože ke kafíčku jsou neodolatelné. A to opravdu byly. Chuťově se jim nedalo nic vytknout, opravdu jak originály z krabice. Jen jsem nemohla přenést přes srdce fakt, že nebyly tak krásné jako na fotce, protože jsem tím provedením byla fakt nadšená. Rodině ale chutnaly a zmizely ze stolu rychle, tak je prubnu znova, třeba už budou vzhledově lepší.
Sušenky Esíčka
180g másla, 75g cukru, 1 vanil. cukr, 200g hladké mouky, 75g solamylu, 1 lžička prášku do pečiva, 2 zarovnané lžičky skořice. Utřeme máslo s cukry do světlé hmoty, přidáme skořici a počlivě promícháme. Přidáme mouku, solamyl, prdopeč a vypracujeme těsto, které se nelepí ani nedrobí (že bych tady něco pokazila?). Z těsta formujeme malé kuličky, které rozmáčkneme vidličkou nebo paličkou na maso (vyzkoušeny oba způsoby, ten hezčí - paličkou - se nepovedl, vidličkou to vypadalo o něco lépe. Prostě se ty mrchy roztekly.). Pečeme v troubě při 180°C asi 15-18 minut. Uskladníme v uzavíratelné dóze a necháme alespoň do druhého dne rozležet (na to se u nás nehraje, koštujeme hned a byly vynikající).
Mezi moje poslední nepříliš luxusní kousky patřily sušenky "esíčka". Byla jsem naprosto ohromená nápadem udělat si svoje vlastní, protože ke kafíčku jsou neodolatelné. A to opravdu byly. Chuťově se jim nedalo nic vytknout, opravdu jak originály z krabice. Jen jsem nemohla přenést přes srdce fakt, že nebyly tak krásné jako na fotce, protože jsem tím provedením byla fakt nadšená. Rodině ale chutnaly a zmizely ze stolu rychle, tak je prubnu znova, třeba už budou vzhledově lepší.
Sušenky Esíčka
180g másla, 75g cukru, 1 vanil. cukr, 200g hladké mouky, 75g solamylu, 1 lžička prášku do pečiva, 2 zarovnané lžičky skořice. Utřeme máslo s cukry do světlé hmoty, přidáme skořici a počlivě promícháme. Přidáme mouku, solamyl, prdopeč a vypracujeme těsto, které se nelepí ani nedrobí (že bych tady něco pokazila?). Z těsta formujeme malé kuličky, které rozmáčkneme vidličkou nebo paličkou na maso (vyzkoušeny oba způsoby, ten hezčí - paličkou - se nepovedl, vidličkou to vypadalo o něco lépe. Prostě se ty mrchy roztekly.). Pečeme v troubě při 180°C asi 15-18 minut. Uskladníme v uzavíratelné dóze a necháme alespoň do druhého dne rozležet (na to se u nás nehraje, koštujeme hned a byly vynikající).
Před pečením byly naprosto podle mých představ
Po upečení mé nadšení opadlo, naštěstí chuť mě potěšila moc.
Vysněný originál.
Kremrole byla další výzva, kterou jsem se jala pokořit. Zas se musím pochválit, chuťově neměly chybu, zase pro mě nejvyšší ocenění - moje maminka do nebe vychválila. Jenže když holt nemáte trubičky na kremrole, ale jen takové ty prťavé, musíte počítat s tím, že se tam toho krému nevleze tolik. A příště to bude chtít trochu slabší plátky těsta. Ale jinak doporučuju vyzkoušet, chutnají skvěle.
350g hladké mouky, 250g másla, 1 žloutek, 1 lžíce octa, 100 ml smetany ke šlehání.
Náplň: 5 bílků, špetka soli, 320g krupicového cukru, máslo na pomazání trubiček + vejce na potření kremrolí.
Do velké mísy prosejte mouku a promněte ji s máslem na kousky nakrájeným. Přidejte žloutek, ocet a smetanu. Vypracujte vláčné těsto a nechte hodinu v chladu. Troubu předehřejte na 180°C. Těsto rozválejte na mouce, nakrájejte na 2 cm proužky dlouhé asi 15 cm. Natočte na trubičky potřebé máslem. Proužky potřete vajíčkem, rozložte na plech s papírem a pečte dozlatova cca 15 minut. Když kremrole vychladnou, vyndejte z nich trubičky.
V míse šlehejte bílky se špetkou soli a postupně přidejte krupicový cukr. Když jsou bílky škoro ušlehané, přendejte mísu se sněhem nad vodní lázeň. Pokračujte se šlehání, až je sníh krásné lesklý a tuhý. Když vychladne, přendejte sníh do cukrářského sáčku a kremrole z obou stran naplňte. Nakonec posypte moučkovým cukrem.
S hodně zavřenýma očima by to šlo, ne? :)
A na závěr ukázka mojí blbosti. Celou dovolenou jsem se těšila, jak si cestou domů koupíme borůvky a v tom hicu si pošmákneme na nepečeném dortíku. Borůvky jsem koupila, dala synovi ochutnat, ten si vzal a že díky, že už nechce. Nafackovala bych si, ale nevěnovala jsem tomu pozornost. Doma jsem dort vytvořila, zbytek borůvek že si zamrazím na příště. Po nekonečném čekání, až dort ztuhne, jsem si zakrojila, nandala na talířek a těšila se na tu lahodu. BOHUŽEL borůvky byly neskutečně hořké a bylo po parádě, dort byl nepoživatelný. Jsem tedy čuňátko a protože jsem se na to fakt těšila, než letěl do koše, ještě jsem ho trochu rozpitvala a požila alespoň ty části, kde byly jen piškoty s krémem. Chutnal báječně, ale už se tím nedalo nic dělat a já bych si nafackovala podruhé.
Tu parádu jsem si ještě před ochutnáním stihla nafotit. Hezký, že?
Tím končím kapitolu o mých neuspěších, snad takových příspěvků už víc nebude.
Jen když jsem zmínila kremrole, hodí se k nim přidat recept na citrónový "lemon curd", protože já vždycky bojuju co se zbylými žloutky. Recept v odkazu níže a tady se fakt není čeho bát, povedl se :)
Komentáře
Okomentovat